Naším cílem od počátku našeho snažení je mít v potocích přirozeně se reprodukující se pstruhy obecné. Abychom toho docílili, musíme rybám pomoci. Začali jsme vybírat vhodné potoky pro pstruhy a začneme je nasazovat vhodnou násadou ve formě plůdku nebo i jiker v inkubačních boxech. Takový násadový materiál bychom rádi získávali z vlastních generačních ryb v kombinaci s divokými pstruhy z chovných potoků. Jak ale získat generační hejno, aniž bychom odlovovali divoké populace ryb? Rozhodli jsme, že zkusíme odchovat vlastní mateční ryby od rozkrmeného plůdku. Nastal další problém – kde a v jakých podmínkách rybky odchováme? Sádky, žlaby, rybníčky bohužel nemáme. Naštěstí se nám naskytla možnost odkupu malého RAS, takže jsme neváhali, RAS jsme dohromady s kluky koupili a pustili se do práce.

Pro začátek si vysvětlíme, co to vůbec RAS je – nemá to nic společného s rasou, řasou apod. (I když jsem už slyšel, že se chovatelům v RAS říká RASisti 😉) RAS je zkratka z angličtiny Recirculating aquaculture system v češtině recirkulační akvakulturní systém. Tento systém je určen pro chov ryb a případně dalších vodních živočichů, kdy voda z odchovných nádrží po mechanickém a biologickém čištění je znovu využita. V těchto podmínkách je možné na relativně malém prostoru a nízké spotřebě vody odchovat velké množství ryb. Pod takovým systémem si můžeme představit malé akvárko s čerpadýlkem, okrasné jezírko s filtrací až po velké produkční systémy na průmyslové odchovy ryb. Nicméně takový odchov není nic jednoduchého a je potřeba hlídat velké množství parametrů a ukazatelů o čemž se sami přesvědčíte později.

Prostory k umístění systému jsme nalezli u našeho člena Semiona, který nám uvolnil několik místností v jeho stavení. Udělali jsme zde pár úprav zejména na izolaci objektu, aby se nám skokově nezvyšovala teplota vody. Po zapojení všech trubek, čerpadel, vzduchování, filtrů jsme systém postupně napustili a začali ho rozjíždět tak, aby se co nejdřív rozběhla biologická část filtru (což je velmi důležité při rozkladu amoniaku a dusitanů, protože ryby produkují jako odpadní látku amoniak a ten je pro ně ve vyšších koncentracích toxický).

Od napuštění vodou si vedeme evidenci parametrů – teploty vody, pH, koncentrace amoniaku a dusitanů. Dále si píšeme jakékoliv změny v systému například čištění, přidání sody na zvýšení pH nebo soli, když se zvedala koncentrace dusitanů. Vedení takové evidence je důležité v každém systému. Dokážeme tak zjistit změny, rychle na ně reagovat a i zpětně zjistit, co mohlo změny způsobit.

Filtr byl za několik dní zaběhnutý (trochu jsme mu pomohli aplikací bakterií) a tak jsme 20.5.2019 dovezli rybky zakoupené od Pavla Chruňáka. Jsou to potomci původních místních populací pstruha obecného a jak se jim v našem systému dařilo a nadále daří si povíme v dalším díle.